Zánětlivá onemocnění dásní a parodontu

Onemocnění dásní, ale i závěsného aparátu zubu, jsou velmi častá. Záněty dásní (gingivy) se nazývájí gingivitida a onemocnění postihuje jen dáseň, tj. měkkou tkáň. Zánětlivé změny na dásních už najdeme dokonce u dětí kolem 12–15 let věku. Při dlouhodobých neléčených zánětech  může postupně dojít k přestupu zánětu z dásně na kost, tj. tvrdou tkáň, která v závisloti na agresivitě zánětu začíná řídnout.

Přestup zánětu z dásně na kost je zřetelný na rtg snímku. Průběh je většinou bezbolestný a jedáným trvalým příznakem je krvácení z dásní a tvorba škodlivin zodpovědných za rozrušování kosti. V této fázi proto bývá zřetelný zápach z úst. Proces postupuje dále, což trvá i 10–15 let, někdy jindy i více.

Pacient by neměl dospět až do tohoto stadia, choroba by měla být (a může být) včas rozpoznána. Pacienti by neměli přehlížet krvácení z dásní jako nevýznamnou věc a požádat lékaře o řádné vyšetření příčiny krvácení a stavu dásní i kosti, v níž jsou zuby upevněny.

Nejčastější projevy existujícího zánětu

  • Krvácení z dásní při čištění nebo jídle (vzácně spontánně).
  • Nebolestivost tohoto stavu.
  • Zarudnutí dásní a lehká citlivost při čištění chrupu.
  • Onemocnění parodontu (parodontóza) vzniká a rozvíjí se pomalu.
  • Začátek může být poměrně časný ve formě zánětu dásně již od 12–15 let.
  • Nejnápadnější příznak je krvácení z dásní.
  • Pokročilejší stupeň představují stavy, kdy se zánět stěhuje na kost.
  • V důsledku úbytku kosti se tvoří parodontální choboty, zuby se mohou rozestupovat, objevuje se viklavost, hnisavý výtok z chobotů a jiné.
  • S výraznými pokročilými projevy se setkáváme nejčastěji mezi 30 až 50 lety.